V roce 1990 vydala španělská firma Zigurat Software hru Sito Pons 500cc Grand Prix. Po přečtení názvu jistě zaplesá srdce každého milovníka silných strojů a jme se dotyčnou hru shánět. Když se mu to podaří a program konečně nahraje, narazí pravděpodobně na dvě věci, nejprve se na něho vyhrne přímo záplava španělských textů (existovala však i česká verze) a zároveň zjistí, že hra není jen tak pro někoho, protože ovládnout dokonale svěřený stroj dokáže totiž jen skutečný profesionál a my ostatní se rozdělíme na dva tábory, jedni hru znechuceně odloží do archivu (jejich škoda) a druzí se znovu a znovu pokoušejí udržet motocykl na silnici a hleďme, posléze se nám to také daří! První krok je učiněn, jsme na dobré cestě, leč nepřeskakujme.
První, co na nás po nahrání vybafne, je hlavní menu. Bohužel jsem majitelem české verze a nemohu tedy uvádět originální termíny, doufám však, že následující popis pomůže i majitelům verze španělské. Volbu 0 ponechme zatím stranou, stisknutím této klávesy se spouští vlastní hra (respektive se objeví další menu). Možnost 1 je už užitečnější, neboť nám umožní navolit si klávesy. Dejte si tedy pozor na poněkud příliš citlivé čtení klávesnice a do toho! Nejprve si zvolte klávesu pro zatáčení vpravo, následuje směr vlevo, brždění, akcelerace, řazení, pauza a přerušení hry. Předvoleny jsou klávesy P, O, A, Q, SPACE, M a Z. Majitelé Kempston joysticku to mají jednodušší, těm stačí v menu stisknout klávesu 2 a mají po starostech. Jen zastavovat a přerušovat hru musí stejně z klávesnice, jako my, co už nemáme Kempston joystick kam píchnout. Poslední položka menu, číslo 3, nám umožňuje zvolit si obtížnost. K dispozici jsou čtyři možnosti, první a druhá se vyznačují automatickou převodovkou a brzy zjistíte, že to není příliš velká výhoda. Takže jsme se seznámili s prvním menu, stiskněte 0 a popojedeme.
A máme tu další menu. Po stisku 0 se ocitáte rázem v řadách motocyklistické elity, v mistrovství světa, ale z vlastní zkušenosti vám doporučuji ještě posečkat. Volba 1 vám umožní se zúčastnit závodu na jednom zvoleném okruhu, ale ani tam bych prozatím nelezl, abyste si neuřízli kšandu (nehledě na to, že byste se mohli i zabít, nenaučíte-li se nejprve pořádně ovládat mašinu). V žádném případě také při prvním spuštění hry nevolte možnost 2, tato možnost umožňuje vstoupit do MS v jeho průběhu, ovšem s malým omezením, musíte znát heslo, a to se zase dozvíte jen tehdy, propracujete-li se do zvoleného stadia soutěže (viz dále). Jakmile vás počítač jednou požádá o heslo, už vás nepustí, dokud mu ho nedáte (pokud ho ovšem nepřelstíte resetem), proto nabízím jedno pro záchranu (opisujte pečlivě a opatrně), které zní CEBPABBLANAKAJAAAAAG.
Jak vidíte, to heslo stojí opravdu za to. Toto konkrétně vás přenese na start druhého závodu MS (Jerez) s plným počtem bodů (první závod jste vyhráli). Tím, k čemu celou dobu směřujeme, je položka pod číslem 3, trénink. Po jejím zvolení si můžete zvolit stiskem nuly požadovanou trať, jednička vás pustí na trať a dvojka vás vrátí do hlavního menu. Stejně se postupuje i v případě závodu na zvoleném okruhu, jen s malým omezením, trať je navolena a nejde ji změnit, to samé platí i při MS. Zapamatujte si to, nebudu se k tomu už vracet! Ty úplně nejslabší povahy dají možná přednost volbě 4, což není nic jiného než demo, ale my, chlapi, už sedáme (respektive leháme) za řídítka a túrujeme motor.
Zvolili jsme si tedy trénink, vybrali si trať a jdeme na to. Co vidíme? Vpravo nahoře mapku zvoleného okruhu a věřte mi, bude se hodit (je na ní vyznačena vaše poloha), vpravo dole pak zařazený rychlostní stupeň, pokud jste zatím na nic nesahali, měli byste mít zařazený neutrál, nic vám tam nesvítí. Pak následuje (směrem nahoru) ukazatel okamžité rychlosti (nejvíce se dá jet cca 322 km/h, nevím ovšem kde), sloupcový otáčkoměr, digitální displej ukazující jak dlouho už jedete a nahoře, pod mapou, je okénko, ve kterém se vám budou později vypisovat různé zajímavé informace (kdo havaroval a podobně). Většinu obrazovky pak zabírá pohled na trať prostřednictvím jakoby kamery, středem jejíž pozornosti je osamělý motocyklista.
Na první pohled vás jistě zaujme nádherná, byť nebarevná, grafika. To ovšem není všechno. Vidím, že se celí třesete touhou. Přidejte plyn, zařaďte (zvolili-li jste obtížnost 3 nebo 4 s manuálem) a vyrazte! Obraz se dal do pohybu. Jsem přesvědčen, že jste uchváceni pohledem, který se vám naskýtá (motocykl prudce vyráží vpřed, zvedaje se na zadní) a nadšeni realistickými zvuky, nebudu vás tedy zdržovat, snad malé upozornění, cedule s nápisy 150, 100 a 50 udávají vzdálenost k nejbližší zatáčce a jsou velmi užitečné. Až se dostatečně vyřádíte, přerušte hru navolenou klávesou (ocitnete se v hlavním menu) a věnujte pozornost následujícímu odstavci.
Tak co, jaké to bylo? Paráda, ne? Bezcílné popojíždění vás už omrzelo a rádi byste změřili síly s někým zkušenějším? Snadná pomoc, zvolte si závod na zvoleném okruhu (viz výše). Nejprve se ovšem musíte kvalifikovat, tak do toho! Malé upozornění, zatímco v tréninku jste po pádu zase nasedli na motocykl a klidně pokračovali, při závodech (a kvalifikaci na ně) to není tak jednoduché! Pokud totiž při pádu jezdec (tedy vy) narazí do některé překážky, kterých je kolem trati požehnaně, už se nezvedne a závod (ale i kvalifikace) se dojede bez vás! Pokud se vám podaří ujet celé kolo (je jedno za jak dlouho), postoupili jste do vlastního závodu. Prohlédněte si pořadí jezdců na startu.
Co to, vy tam nejste? Ale ano, jenomže v této hře už nejste nějakým Pepíkem Novákem, ale slavným jezdcem Sito Ponsem, je to ten poslední. Až se nabažíte, zvolte si start závodu (stejně jako u kvalifikace). A zase je tu něco nového! Kromě vás je na startu dalších 8 jezdců (snadno je od vás rozpoznáte, jsou v černém) a než vyrazíte, musím vás opět varovat, jakákoliv, byť sebenepatrnější, kolize s nimi má za následek váš neodvratný pád a tím i vaši diskvalifikaci! Během jízdy se dozvíte v okénku vpravo, kolikáté že jedete kolo, kdo je vedoucím jezdcem, jaká je vaše pozice a kdo vypadl (neradujte se, vaše jméno tam bude nejčastěji). Víte vše, do nich! Čekám na vás v následujícím odstavci.
Hotovo? Porazili jste je, všechny trati už znáte jako své boty? Výborně, přišel čas pro zlatý hřeb. Mistrovství světa! V podstatě je to to samé jako závody na jednotlivých okruzích, jen si nemůžete vybírat trať, musíte je absolvovat postupně všechny a po každém závodě se dozvíte heslo, které vám umožní začít příště od místa, kde jste skončili (viz výše), je pokaždé jiné, podle toho, kolik jste zatím v MS získali bodů. Pokud jste pod mým laskavým a moudrým vedením postoupili až sem, nemůže vás už nic překvapit (nikdy) a vítězství je vaše! Sito Pons je hrou pro skutečné fajnšmekry a pokud snad ještě váháte, nebo vám hra připadá příliš těžká, nenechte se odradit, na shledanou na Phillip Islandu!
